Riziková onemocnění a poruchy
Hned ze začátku musíme upozornit, že Bungee jumping i Kienova houpačka není vhodná pro každého. Při obou těchto adrenalinových sportech dochází k mimořádnému namáhání kloubů, páteře, šlach i srdce.
Z toho vyplývá, že není vhodný pro osoby po operaci končetin, páteře, srdce, očí a podobně. Nejde jen o operace, ale i o dlouhodobé poruchy či onemocnění. Jako jsou například kardiovaskulární onemocnění, poruchy krevního tlaku, epilepsie, cukrovka, oční vady či vady páteře. Bungee jumping a obdobné adrenalinové sporty se také nedoporučují pro osoby s duševními poruchami či závratěmi.
Prohlášení o zdravotním stavu
Vždy doporučujeme před skokem svůj zdravotní stav prokonzultovat s lékařem. Upozorňujeme, že před každým skokem účastník potvrzuje svým podpisem, že je v dobrém zdravotním stavu, neprodělal vážné operace či netrpí výše uvedenými poruchami a onemocněními.[1]
Co se v těle při Bungy jumpingu odehrává?
Nohy opouští pevnou zem a vrháte se hlavou napřed do prostoru. Volný pád trvá jen pár vteřin, než vás zachytí pružné lano, které máte přivázané za nohy. Přes krátkost pádu je bungee jumping zážitek, který si pamatujete po celý život. Jak je to možné? Nepadáme z výšky každý den, což je dobře, protože je to život ohrožující činnost. A přestože je bungee jumping dobře zajištěn, v těle se dějí věci!
Adrenalin a kortizol
Tyto hormony tvořící se v dřeni nadledvinek jsou schopny nás připravit na útok nebo útěk. Společně s dalšími stresovými hormony se nás snaží za každou cenu udržet při životě. Díky jejich působení se v našem těle krev nesoucí kyslík soustředí do mozku, srdce a plic. Dalším důležitým úkolem je dostat „palivo“ (glukózu) do buněk příčně pruhované svaloviny, proto jsou od krve téměř odstřižené vnitřní orgány trávicí soustavy, srdce buší na plné pecky a můžete pozorovat vystupující cévy na povrchu těla. Zapíná se pocení, rozšiřují se nejen zorničky, ale i dýchací cesty a zrychluje se frekvence dechu. Při seskoku vám určitě nebude vadit chlad ani puzení na toaletu. O to se tyhle hormony postarají bezchybně.[2]
Při vyplavení adrenalinu do krve se v mžiku zpracují připravené zásoby cukru ve svalech a v krvi, štěpení tuků je v tu chvíli příliš náročné, to tělo odloží na jindy. Proto můžeme po extrémním vypětí (třeba i krátkodobém) cítit vyčerpání či přímo hypoglykémii.
A co na to klouby
Co si budeme povídat, klouby u toho dostávají pořádně zabrat. Díky velké pružnosti lana a relativně pomalé změně směru pohybu je ale tento extrémní sport jeden z těch k našim kloubům šetrnějších. Největší zátěž působí na kolena, protože za kotníky jsme upnuti k brzdnému systému. Páteř zase musí zvládnout přetočení hlavou dolů a tlak (respektive tah) na obratle při zrychlení a zpomalení především v dolní a horní úvrati skoku. Tato komprese se v menší míře děje při chůzi při každém kroku, proto je na to tato část těla vybavena stlačitelnými meziobratlovými ploténkami, které jsou schopny bezpečně odpružit i správně nachystaný bungee jump.
Ovšem čím více se bojíte, tím na pohyb páteř reaguje méně pružně. V těle už to tak je, že mysl a emoce ovládají, jak a které svaly se zrovna aktivují. Pokud dovedete být i při seskoku relativně uvolnění a při smyslech, pak se i vaše páteř dovede adaptovat. Ale pokud jste strachem ochromeni, svaly i nervy máte „napnuté k prasknutí“, nemají klouby na zádech dostatek volnosti a odpružení je menší.
Kde lze v ČR bungee jumping zažít?
Bungee jumping v ČR má překvapivě dlouhou historii, za nejstarší místo, kde se bungee skáče je Bungee jumping ze Zvíkovského mostu. První skoky zde podle dostupných informací proběhly již v roce 1993. Nejvyšší bungee jumping můžete zažít z mostu v Chomutově. Na těchto místech se obvykle skáče pouze pár měsíců v roce. Po celý rok lze bungee jumping absolvovat pouze z věže v Harrachově. Každý rok je také možné bungee absolvovat na různých místech v ČR z jeřábu. Všechna místa bungee jumpingu v ČR
Zdravotní aspekty Bungee jumpingu – použité zdroje:
[1] MIKOŠKA, Jaroslav. Outdoorové sporty. Brno: Computer Press, 2006. ISBN 80-251-0896-1.