
Počátky pokusů o parašutismus sahají až do 12. století, a to do Číny. Zde dvorní šašci bavili publikum skoky s použitím dvou deštníků. Číňané rovněž experimentovali s velkými zakřivenými plochami, které měly zmírnit pád. Za skutečného průkopníka padáku je však považován Leonardo da Vinci, známý spíše jako umělec a vynálezce. Na základě dochovaných poznatků vytvořil první návrhy padáku s dřevěnou konstrukcí. Navrhl zařízení ve tvaru pyramidy s výškou 11 metrů, jehož ramena měřila 7 metrů. Pyramida byla pokryta pogumovanou látkou, která umožňovala bezpečný seskok z jakékoli výšky.
Dalšími průkopníky, kteří myšlenku padáku dále rozvíjeli, byli matematik Fausto Veranzio a fyzik Louis-Sébastien Lenormand. Francouzský vynálezce Jean-Pierre Blanchard se inspiroval jejich objevy, přičemž své pokusy zahájil se zvířaty. Ta shazoval v koších vybavených padákem, aby ověřil funkčnost svých návrhů. Více o historii parašutismu
Přelomový nápad se zrodil v budapešťském vězení
André-Jacques Garnerin byl francouzský letec a první parašutista. Narodil se v roce 1769. O jeho raném životě toho mnoho známo není. Ví se, že se v mládí věnoval studiu fyziky. V roce 1793 se stal inspektorem francouzské armády, v níž aktivně podporoval používání balónů pro vojenské účely, ale během bojů s Anglií byl zajat a tři roky vězněn v Budapešti. Nelze se příliš divit, že mu v zajetí byla dlouhá chvíle. Právě během této doby ho napadlo použít padák ke skoku z vysokých vězeňských zdí a útěku na svobodu. Svůj plán však nemohl otestovat možná proto, že se mu nepodařilo získat vhodné materiály. Po propuštění z vězení se však této myšlenky nevzdal a začal experimentovat s prvními konstrukcemi padáků.

Po návratu do Francie tak začal podnikat výstupy balónem a v roce 1797 uspořádal v Parc Monceau v Paříži první parašutistickou exhibici, když seskočil z výšky asi 3 200 stop, tedy asi 1 000 m. Stal se tak prvním člověkem, který vyskočil z balónu a bezpečně sestoupil zpět na zem. Dobrodruha, který v proutěném koši svého vodíkového balónu stoupal k obloze, sledoval tehdy početný dav zvědavců. Garnerin poté balón uvolnil a nechal ho odlétnout do prostoru. Proutěná gondola začala padat k zemi, nad odvážlivcem se ale rozprostřel padák vlastní konstrukce. André-Jacques Garnerin stal se tak prvním člověkem na Zemi, který prokazatelně uskutečnil seskok s jeho pomocí.
Padák měl jednoduchou konstrukci, vyroben byl z hedvábí a jeho středem se táhla dutá tyč. Lano procházející vnitřkem tyče spojovalo padák s balónem. Samotný jeho vynález ale nebyl úplnou novinkou. S vůbec prvními návrhy padáku přišel podstatně dříve anonymní vynálezce, kterého o pár let později, koncem 15. století, následoval slavný Leonardo Da Vinci. Byl to ale skutečně až Garnerin, který nápadem přetaveným do praxe položil základy moderního parašutismu.
Dočkal se André-Jacques Garnerin pomsty osudu za svou troufalost?
Všem se tehdy ulevilo, že novopečený parašutista svůj pokus přežil. Už samotné balónové lety totiž byly v jeho době atrakcí sice oblíbenou, ale také krajně riskantní. První volný let nepřipoutaného horkovzdušného balónu s lidmi v koši se uskutečnil 21. listopadu 1783 v Paříži. Při těchto akcích ovšem hrozilo, že se proutěná gondola utrhne nebo celý balón vzplane. Posádka tak měla v těchto případech minimální šanci na to vyváznout z takové zábavy se zdravou kůží.


Garnerin svým počinem také značně riskoval. Bez následků se nakonec také jeho skok neobešel. Z celého „kousku“ si francouzský vynálezce odnesl vymknutý kotník. Přistání totiž bylo poměrně tvrdé: Koš s ním prudce poletoval ze strany na stranu, až z něj vzduchoplavec málem vypadl, navíc po dopadu na zem se gondola tažená padákem znovu odrazila do vzduchu a než znehybněla, byla ještě nějakou dobu vláčena po zemi. Navzdory tomuto drobnému nedostatku šlo nicméně nakonec o úspěch. Garnerin pak pokračoval ve svých exhibicích ve městech po celé severní Evropě a v roce 1802 v Anglii provedl velkolepý skok z výšky 8 000 stop čili 2 440 m. Jeho padák z bílého plátna měl tvar deštníku a vyznačoval se průměrem přibližně 7 m.
První parašutistka světa
Na většině svých leteckých podniků pracoval se svým bratrem, který se jmenoval Jean-Baptiste-Olivier Garnerin. Ostatně Garnerin z parašutismu udělal, s jistou nadsázkou řečeno, rodinný podnik. Do zcela nové lidské činnosti totiž zapojil i svou manželku, která se tak stala vůbec první parašutistkou. Jeho, tehdy budoucí, žena ostatně byla průkopnickému seskoku přítomna a takto se pár seznámil. O to více paradoxní je tragický skon „otce parašutismu“, který zemřel při stavbě balónu v Paříži. Ve věku pouhých 54 let nepřežil nehodu, během níž na něj spadl trám. Dnes tak lze jen soudit, zda krutá ironie osudu mohla být jakousi pomstou za to, jak si André-Jacques Garnerin zahrával a pokoušel se oklamat zákony zemské přitažlivosti.
Jakým způsobem se můžete parašutismu začít věnovat?
Sportovní parašutismus tak už dnes nezachraňuje životy, ale „nadšencům“ nabízí adrenalinový zážitek při pádu v rychlosti až 300 km/h. Volný pád si může zájemce o tento prožitek užívat dokonce až minutu. Skáče se z výšky až 4 000 m. Jak na to?

Pravděpodobně nejsnazší cestou, jak si tuto aktivitu vyzkoušet, je zvolit tzv. tandemový seskok. Při něm je pasažér připoután speciálním postrojem ke zkušenému parašutistovi. Seskok může vyzkoušet prakticky každý dospělý jedinec, který k tomu nemá zdravotní omezení. Jasnou kontraindikaci představuje epilepsie a srdeční choroby. V rámci skoků pro širší veřejnost je možné dokonce tandemový seskok povolit dětem. A to od věku od 8 let po udělení souhlasu zákonného zástupce.
Chcete skočit padákem zcela sami?
Kdo chce skákat sám, musí být k tomuto adekvátně způsobilý. To znamená, že se jedná o budoucího parašutistu, který nejprve absolvuje parašutistický výcvik v rámci kterého lze zažít první samostatné seskoky. Více o parašutistických kurzech

V Česku v současné době převažují dvě metody:
- Základní parašutistický výcvik
- AFF výcvik volným pádem
Mimo to se můžete rovněž setkat s:
- Pokročilý parašutistický výcvik
- IAFF výcvik volným pádem
Znáte nejvýznamnějšího českého parašutistu?

Jednou z nejvýznamnějších osobností českého parašutismu se stal Jaroslav Jehlička, lidmi z oboru považován za doslova ikonu. Původně pracoval jako strojní zámečník v závodě Transporta. Zde vydržel až do roku 1949. V této době se v československé poválečné armádě začalo formovat výsadkové vojsko a parašutismus. A právě ten Jaroslava Jehličku Zlákal. Od roku 1954 se účastnil 6 mistrovství světa a celkem 13 mezinárodních soutěží, kde získal jak tituly mistra světa, tak i bezpočet medailových umístění. Stal se také držitelem domácích i světových rekordů. Dozvědět se více o Jaroslavu Jehličkovi
André-Jacques Garnerin, první parašutista – použité zdroje:
Použité zdroje: britannica.com a denik.cz