Operace Anthropoid byl krycí název pro parašutistický výsadek na území tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava. Co se tehdy vlastně odehrálo a jakým způsobem se tato kapitola zapsala do našich dějin?
Cílem bylo zlikvidovat Heydricha
V roce 1939 byl tehdejší prezident Hácha donucen nátlakem k souhlasu s okupací republiky. To nezůstalo bez odezvy v podobě akce známé pod označením Anthropoid. Cílem vojenské operace se stal atentát na obergruppenführera SS Reinharda Heydricha. Celá akce se nakonec odehrála 27. května 1942 v dopoledních hodinách. Bylo přesně 10 hodin 35 minut, když v pražských Kobylisích dva mladí muži zaútočili na černý mercedes, v němž seděl tehdy nejvyšší představitel Třetí říše a mířil do své kanceláře na Pražském hradě. Pro provedení bylo zvoleno zaústění tehdejší Kirchmayerovy třídy, což je dnešní spojka Zenklovy ulice s ulicí V Holešovičkách s ostrou zatáčkou vpravo dolů, která vede dál ulicí V Holešovičkách opět dolů až do pražské čtvrti Troja směrem k Trojskému mostu přes Vltavu. Právě tam měl automobil podle předpokladů zpomalit, což mělo usnadnit střelbu. Ostatně to jsou informace, které pravděpodobně všichni dobře známe. Spousta zajímavých věcí se však stala již mnohem dříve. Jen samotný seskok byl z dnešního pohledu velice odvážný!
Jak samotný výsadek proběhl?
K odletu skupiny Anthropoid došlo v noci z 28. na 29. prosince 1941. Čtyřmotorový Halifax, který pilotoval britský letec Ronald Hockey, se od země odlepil ve 22:00 hodin britského času z letiště RAF Tangmere v jihoanglickém Sussexu. Bylo to později, než se původně předpokládalo, upřednostněn byl program Silver, který měl obnovit ztracené rádiové spojení s domácím odbojem.
Jak uvádí dále k těmto událostem Vojenský historický ústav, tímto letem tak současně byly vysazeny i zpravodajské a spojovací paraskupiny Silver A a Silver B, které tvořilo celkem pět parašutistů. A to i proto, že bylo nutno využít možnosti prostorného letounu nabízejícího dlouhý dolet. Šlo konkrétně o model Handley-Page Halifax Mk.II/srs. 1a L9613 (NF-V).
V této době patřily lety RAF k vůbec nejnáročnějším operacím z hlediska jejich technického provedení. Protektorát Čechy a Morava byl příliš vzdálen, nacházel se na hranici doletu i těch nejvýkonnějších dálkových bombardovacích letounů. Navigační pomůcky, metody a procedury, které se tehdy používaly, v tomto případě už rovněž narážely na své vlastní limity. Noční výsadek představoval nebezpečí i pro samotné parašutisty. Ostatně těžký bombardér s odvážnými Čechoslováky na palubě se dvakrát setkal s německými nočními stíhači. Zhatit úspěch mohly světlomety a protiletadlové dělostřelectvo, ale i špatné počasí.
Zcela zásadně tak zdar celé akce spočíval na bedrech navigátora. Vysazení mohlo být prováděno během jednotlivých letů z výšky pouhých 170 až 300 metrů při rychlosti pod 200 km/h. Celá posádka i parašutisté tak museli být v dokonalé souhře a současně prožívali nesmírné psychické i fyzické vypětí. Jak dnes již víme, navigátor letounu udělal při vysazování chybu a Plzeň zaměnil za Prahu. Parašutisté tak byli vysazeni u Nehvizd u Prahy namísto původně plánovaných Ejpovic vzdálených asi 100 kilometrů. Díky tomu se ale později nakontaktovali na sokolskou odbojovou organizaci. Právě spolehliví lidé z řad Sokola jim poskytli pomoc.
O život každou vteřinou šlo všem účastníkům výsadku i po vysazení. Nicméně je nutné uznat, že konkrétně členům Anthropoidu nakonec jednoduše značně přálo i štěstí. Nikdo z těch, které na své cestě potkali, se na důvod jejich cesty neptal, nikdo je neudal a všichni jim poskytli potřebnou pomoc. A to i když tito vlastenci mimořádně riskovali vyvraždění svých vlastních rodin. Úspěšně se tak podařilo propašovat do Prahy i operační materiál Anthropoidu se zbraněmi a výbušninami.
Plán se podařil, nacisté se krutě pomstili
Zpočátku se zdálo, že téměř nic neběží podle plánu. Gabčíkovi se zasekl samopal, Kubiš odjištěným granátem nezasáhl přímo říšského protektora, ale jen zadní vnější část karoserie vozu. Nakonec se mu však podařilo odpálit granát, který Heydricha zranil, jak se nakonec ukázalo, smrtelně.
Po atentátu se výsadkáři skrývali v pravoslavném chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze. Kostel se tak stal nečekaným dějištěm posledního odporu skupiny příslušníků československého zahraničního odboje. V kryptě pod chrámem se kromě Gabčíka a Kubiše ukrývali Adolf Opálka, Josef Valčík, Josef Bublík, Jan Hrubý a Jaroslav Švarc, aby zde 18. června 1942 svedli svůj poslední boj. Proti nacistické přesile však skupina neměla šanci a hrdinové tak zaplatili za svou odvahu životem.
Jakkoli se záměr ohledně likvidace říšského protektora zdařil, za čin následovala krutá odplata. Na území protektorátu bylo následně vyhlášeno stanné právo, odehrávaly se masové popravy, jimž za oběť padlo několik tisíc lidí, a zatýkání a došlo taktéž k vyhlazení Lidic a Ležáků.
Výsadek operace Anthropoid – použité zdroje:
army.cz/assets/files/9952/atentat_cz.pdf
ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/historik-objevil-nove-svedectvi-kolem-operace-anthropoid-349658